Lycée Joffre ve francouzském Montpellier 2010
Petra Dvořáková - 7A/8
Dne 18. března 2010 odlétla skupina 10 studentů francouzského jazyka Gymnázia Václava Hlavatého v Lounech na studijní výměnný pobyt do Francie. Díky partnerským kontaktům Lycée Joffre v jihofrancouzském Monpellier a GVH Louny, které trvají již od roku 1994, mohou studenti takto rozvíjet své dovednosti francouzštiny přímo s rodilými mluvčími.
Ve čtvrtek ráno se tedy naše skupina sešla na letišti v Praze. Všichni jsme se velmi těšili nejprve na návštěvu Paříže a pak na shledání se svými korespondenty, se kterými jsme již byli v kontaktu. Po necelých dvou hodinách letu jsme přistáli na letišti Charles de Gaulle. Odtud nás autobus odvezl do centra Paříže. Ubytovali jsme přímo v historickém centru na dohled od muzea Louvre a po krátkém odpočinku jsme vyrazili zkoumat krásy Paříže.
První den nás čekala procházka kolem Louvru, který jsme náležitě obdivovali. Poté jsme pokračovali přes Tuilerijské zahrady až k náměstí Concorde, tomu dominuje veliký obelisk. Nakonec jsme se vydali jako správní turisté rovnou k Eiffelovce. Všichni jsme byli ohromeni její velikostí. Člověk, který ji neviděl, si to těžko umí představit. Koupili jsme si lístky a vyrazili výtahem nahoru. Už v prvním patře byl krásný výhled, takže jsme okem přehlédli celou Paříž. Po návštěvě Eiffelovky jsme se vraceli zpět na ubytovnu. Cestou jsme viděli Vítězný oblouk a prošli jsme vyhlášené Champs-Elysées. Na ubytovnu jsme dorazili poměrně znavení, takže jsme s usínáním neměli žádné problémy. Celý článek je zde.
Studijní pobyt ve Francii – odměna pro nejlepší maturantky francouzského jazyka Gymnázia V.Hlavatého v Lounech
Dne 2.července jsme se především díky naší profesorce PhDr . Martině Krahulíkové vydaly na měsíční studijní stáž do Francie. Naší cestě ale předcházela spousta událostí. Výběr z ostatních studentů francouzštiny maturitních ročníků, výběr centra, vyplnění přihlášky,sestavení motivačního dopisu a pak dlouhé čekání, jestli nás skutečně vybrali ... A povedlo se.
Tato stáž je každoročně pořádána francouzskou organizací, která se jmenuje Lions Club de France. Pro studenty je úžasná v tom, že se samozřejmě velmi zlepšíte ve francouzském jazyce a kromě cesty je vám hrazeno úplně vše. A hlavně: poznáte spoustu zajímavých lidí z celého světa, uvidíte krásná místa, seznámíte se s ostatními kulturami a stanete se na pár dní či týdnů opravdovými Francouzi.
A jak taková stáž vlastně probíhá? Spousta výletů, konverzace na běžná i méně běžná témata, konference se zajímavými lidmi, mezinárodní kuchyně, prezentace zastoupených zemí, výuka francouzského jazyka a zpěvu, atd. První tři dny probíhaly v Paříži, kde se setkali všichni stážisté, což znamená asi 200 lidí z pěti kontinentů světa. Jak už to tak v Paříži bývá, tak jsme absolvovali „tour de Paris“, což v překladu znamená, že jsme navštívili to nejzajímavější z Paříže. Poslední večer byl zakončený úžasným představením všech přítomných zemí. Nádherný zážitek. A pak už začala samotná stáž... Zde se naše cesty rozešly. Jako každý rok totiž mohli stážisté vybírat mezi pěti tematickými centry v různých částech Francie. Jedna z nás se tedy vydala do La Baule (kulturní centrum), druhá do Štrasburku (centrum zaměřené na historii a kulturní dědictví). Samotná stáž probíhala v La Baule do 31.7., ve Štrasburku do 23.7. s tím, že pak následoval ještě dobrovolný týdenní pobyt v rodinách.
Přes všechny kulturní a náboženské rozdíly jsme za pouhý měsíc vytvořili skvělý kolektiv a přátelství, která budou mezi námi trvat navzdory tisícům kilometrů, jenž nás dělí. Zkušenosti a zážitky, které jsme si přivezly, jsou a budou pro nás nezapomenutelné. Za to vše děkujeme paní profesorce PhDr. Martině Krahulíkové a samozřejmě i všem členům Lions Clubu.
Vendula Poštová, Michaela Černá,
Absolventky GVH Louny 2010
Stáž Lions club 2010
Pro některé by se 2. červenec 2010 mohl zdát naprosto běžným letním dnem. Najdou se však tací, pro které značí okamžik, kdy začal nezapomenutelný měsíc jejich života. Měsíc, který v pouhých 30ti dnech dokázal v mnohém změnit jejich dosavadní pohled na svět.
Dne 2. července do areálu vysoké školy v pařížském předměstí Chatenay Malabry dorazilo na 200 studentů z pěti kontinentů světa. Tedy 200 šťastlivců, kterým byla umožněna měsíční hrazená stáž ve frankofonních centrech každoročně pořádaných, již přes padesát let, mezinárodní organizací Lions club. Mezi nimi jsme měly tu čest být také my- dvě žákyně lounského Gymnázia Václava Hlavatého- Michaela Černá a Vendula Poštová. A za toto patří náš velký dík především paní profesorce PhDr. Martině Krahulíkové, která již řadu let s úspěchem pomáhá vždy dvěma vybraným studentům maturitního ročníku zprostředkovat takto výjimečnou měsíční stáž ve Francii.
Naše putování po krásách Francie tedy začalo v rušných ulicích hlavního města. Nutno říci, že našim fotoaparátům neunikla téměř žádná z nejznámějších pařížských památek. A za zmínku rozhodně stojí také monumentální oslava otevření letošních frankofonních center, kde nechybělo představení žádné ze zastoupených zemí.
Zazněly hymny a písně, odtančily se národní tance v tradičních krojích, vybily se baterie leckterých fotoaparátů… a plni nově nasbíraných dojmů jsme se v pondělí 5. července vypravili vstříc jednomu z pěti tematických center v různých koutech Francie.
Má cesta vedla na západ, až k pobřeží Atlantského oceánu, do přírody tajuplné a charismatické Bretaně, kde mě jako stážistku kulturního centra čekaly tři nezapomenutelné týdny nabité bohatým programem.
Ještě před tím ale naše putování vedlo dvěmi historickými městy. Byla to Le Mans a La Val, kde nás během tří dnů srdečně přijaly rodiny ze zástupců Lions clubu. Nechyběly samozřejmě ani poutavé prohlídky jmenovaných měst a jejich okolí.
Dny utekly jako voda a než jsme se nadáli, přivítal nás čerstvý oceánský vzduch města La Baule-cílová zastávka.
Náš pobyt zde jsme opět zahájili v rodině. Čekaly nás čtyři dny převážně lenošení u bazénu, či na pláži s ostatními, a hodnocení místních kulinářských specialit a lahůdek. Náš dosavadní pobyt se zdál být skutečným prázdninovým snem. Málokdo si totiž dokázal představit, že skutečná stáž, která následovala, půjde daleko za hranice naší fantazie..
Poznali jsme krásy a zákoutí Bretaně tak, jak se poštěstí opravdu málokterému z cizinců. Dostalo se nám takové péče a pozornosti jako málokdy v životě. Členové Lions clubu se ukázali jako jedni z nejlaskavějších lidí, se kterými jsem se kdy setkala.
Při našich výletech nás čekala překvapení jako pečení vlastních pizz v místní pekárně, výjezd záchranářskou lodí, absolvování kurzu červeného kříže, asistence při výrobě soli, adrenalinový průchod tekoucími písky a mnoho dalšího. S otevřenou náručí nás přijala města Saint Malo, Batz-sur-Mer, Nantes, Saint Nazaire, Le Croisic…
Vedle, dá se říci netradiční turistiky, nás ale neminulo ani přiučení se něčemu novému nejen v jazyce francouzském. Absolvovali jsme dopolední výuku francouzské literatury a zpěvu. V odpoledních hodinách byly organizovány konference a diskuze na podnětná témata a se zajímavými hosty. Dny jsme uzavírali prezentacemi jednotlivých zemí. Každý dostal možnost na svých patnáct minut slávy pro představení své země.
Letošní ročník byl však zajímavý ještě jiným faktem. Uběhlo totiž přesně padesát let kulturního centra v La Baule, a proto byl celý pobyt zakončen naším pečlivě secvičeným vystoupením a následnou oslavou. Podpořit řady diváků přijela i stovka bývalých stážistů. Atmosféra byla skutečně nostalgická. Blížil se totiž návrat domů a konec našeho francouzského snu.
Myšlenkou frankofonních center je prostřednictvím francouzštiny sbližovat mladé lidi z celého světa, rozvíjet přátelství a poznávání se navzájem a přispět tímto způsobem k zachování míru na Zemi. Ze 49 stážistů bylo zastoupeno pět kontinentů, čtyři světová náboženství a tisíce kilometrů mezi našimi zeměmi a kulturou. Přesto se prvního srpna našel málokterý z nás, kterého by loučení s novými přáteli nepoznamenalo.
Nikdo z nás se nevrátil takový, jaký 2. července dorazil na pařížské předměstí. A za to všem z mezinárodního frankofonního centra v La Baule děkuji
Michaela Černá
LIONS 2010
Maturita za námi a čtyři měsíce volna před námi. Těšila jsem se o to víc, protože jeden celý měsíc jsem měla strávit tam, kde to mám nejraději-ve Francii. A to jsem ještě netušila, jak moc se mi tam bude líbit.
Vše ale začalo o pár měsíců dříve. Zájemců o stáž bylo jako každý rok několik, tudíž jsme my, zájemkyně, psaly motivační dopisy. Po dlouhém a asi i těžkém vybírání jsem byla jedna ze dvou, kterou paní profesorka PhDr. Martina Krahulíková vybrala. Pak už nás čekalo vybírání centra, vyplnění přihlášky a pak čekání, jestli nás skutečně vyberou. Vybrali.
A teď už k samotné stáži. Jako každý rok se všichni stážisti sjedou do Paříže, kam se musíte dopravit sami. Je to ale jediný výdaj, který vás čeká-cesta do Francie a zase zpátky. Bylo šílené vedro, byly jsme utahané, ale nakonec jsme se dopravily do našich pokojů. Osprchovaly se a vyrazily konverzovat. Bylo moc příjemné, že nás Čechů bylo nakonec sedm, takže na rozkoukání úplně ideální. Nepřišly jste si tak sami. Bylo to taky fajn v tom, že se v Paříži dělá prezentace zemí, které spočívá v tom, že předvedete něco typického pro svoji zem. Tanec, zpěv, báseň, ... Cokoli vás napadne. My jsme díky většímu počtu lidí vymysleli takový mix tance a zpěvu.
Co se týče samotné Paříže, tak ta byla hlavně o rozkoukání a samozřejmě navštívení všech základních památek. Spíš než navštívením bych to ale nazvala maratonem. Běháte od jedné památky ke druhé a ve finále z toho nic nemáte. Naštěstí to nebyla moje první návštěva Paříže, díky bohu.
Přibližně takto probíhaly všechny tři dny v Paříži a poslední večer zakončený již zmíněnými prezentacemi zemí. A pak už se všichni rozjeli po skupinách do svých center, kterých letos bylo pět. Já si vybrala CIFP (Centre international francophone du patrimoine), které mělo sídlo ve Štrasburku. Čekalo nás ale parádní překvapení.
Když jsme v pondělí nasedli do autobusu, tak nám řekli, že jedeme do Štrasburku (nikdo nečekal nic jiného), ale večer nám všem došlo, že program bude jiný. Spaní v rodinách v krásném městečku, které se jmenuje Epernay. Tak tohle opravdu nikdo nečekal! Další dva dny jsme spali ve vesnických hotýlcích okolo městečka Bar/Aube. Přes den jsme ale měli nabytý program, takže jsme pak večer byli všichni rádi, že můžeme jít spát a bylo nám jedno kde :). Oběd v Chateau-Thierry, prohlídka již zmíněných dvou zmíněných měst (Bar/Aube, Eperney), Verdun, Troyes, Metz, ochutnávka šampaňského a mnoho dalšího. Pak nás čekala ještě jedna noc v rodinách a pak už konečně Štrasburk.
Asi jako všichni jsem si myslela, že budeme bydlet v nějaké ubytovně pro studenty. Omyl. Bydleli jsme v Château d´Angleterre, který byl vzdálený přibližně deset kilometrů od Štrasburku. Tak tam by se líbilo asi každému... Po uvítání a večírku na přivítání jsem byla opravdu ráda, že můžu jít spát. Druhý den mě totiž čekala prezentace České republiky.
V následujících dvou týdnech nás čekalo spoustu výletů, exkurzí, konferencí, zpívání, příprav na závěrečný večer, atd. Program byl opravdu nabytý, ale zároveň i vyčerpávající. Seznámila jsem se spoustou zajímavých lidí z celého světa. Spojené státy, Mauricius, Indie, Brazílie, Grenada, Alžírsko, Rusko, Ukrajina, Moldávie, Bulharsko, Saudská Arábie a spousta dalších. Celkově nás v mém centru bylo asi 45 z 25 zemí.
Za zmínku určitě stojí závěrečný večer, který by se dal přirovnat k tomu, který probíhal na začátku stáže v Paříži. Tanec, zpěv, scénky, slavnostní večeře a bohužel i poslední večer, kde bylo celé CIFP 2010.
Po stáži, která končila 23.7. již zmíněným závěrečným večerem , následoval dobrovolný týdenní pobyt v rodinách. Dobrovolný, ale až na několik výjimek jsme se ho účastnili všichni. Po měsíci jsme si na sebe všichni tak zvykli, že se nikomu nechtělo domů. Ale... A tak poslední týden v rodinách se točil hlavně kolem nakupování, odpočívání a hlavně užívání si posledních chvil, které strávíme jako parta spolu.
Závěrem bych chtěla poděkovat celé organizaci Lions Club de France, která tyto stáže pro studenty z celého světa pořádá a také paní PhDr. Martině Krahulíkové, která mi umožnila se této stáže zúčastnit. Děkuji. Vendula Poštová
Mnohem více fotografií naleznete zde.
Deník z Francie 2010
Petra Dvořáková 7A/8, Vlaďka Kučerová 7.A/8, Andrea Antropiusová 3.A/4
1. den - 18. března 2010
Ve čtvrtek se naše skupinka shromáždila na letišti v Praze. Všichni jsme se těšili a zároveň i trochu báli nového dobrodružství, které nás čekalo. Prvním docela zajímavým zážitkem bylo odbavení zavazadel, protože váha našich narvaných kufříků se blížila limitu 20 kg.
Po odbavení a kontrole jsme se dostali až do našeho letadla. Najednou nám doba, která uplynula od prvního seznámení se s tímto projektem až dosud, připadala jako pár minut a my jsme věděli, že to všechno začíná! Po necelých dvou hodinách jsme přistáli na letišti v Paříži. Každý se naštěstí shledal se svým kufrem, a tak jsme mohli pokračovat v cestě. Do centra Paříže jsme se dostali autobusem, ale stejně nám zbýval ještě pěkný kousek cesty k naší ubytovně. Bylo to první zkouškou našich fyzických sil. Po příchodu na pokoje jsme se převlékli a za necelou hodinu jsme byli připraveni k prvnímu průzkumu Paříže.
Celý příspěvek, který popisuje velmi podrobně každá den pobytu (celkem 6 stran textu), je zde.
