Rok 2015



Výměnný
pobyt 2015 - Naši francouzští přátelé v České
Republice

21.3.
Příjezd

V sobotu odpoledne přiletěla naše skupina
francouzských korespondentů. Čekali jsme je na letišti s velkými obavami,
ale zároveň s velkým natěšením. Poslední chvíle před prvním shledáním byly
opravdu napjaté. Když jsme konečně uviděli naši výpravu, začal jakýsi zmatek,
jak každý hledal svého korespondenta.

Poté, co jsme se našli, vydali jsme se do svých
domovů zabydlet naše nové kamarády a seznámit je s rodinou. Z minulého
roku jsme si pamatovali, že první den v novém prostředí není nic lehkého. Tak
proto, abychom se všichni lépe poznali a Francouzi si mohli říct své první
dojmy, jsme se po večeři a odpočinku sešli i s ostatními na lounském
Minigolfu.

První den tedy proběhl bez větších potíží a my se
začínali pomalu rozmlouvat a seznamovat s našimi korespondenty i ostatními
členy skupiny.

22.3.
Žatec a Raná

První společný výlet nás čekal v neděli. Na
plánu byl žatecký Chrám chmele a piva. Součástí prohlídky byla i zámecká
zahrada a věž, ze které jsme mohli pozorovat širý kraj. Bohužel nám počasí moc
nepřálo - bylo chladno a na věži foukal vítr. Tudíž jsme pěkně vymrzli a nálada
postupně klesala. Naštěstí nás pobavil pan průvodce svým výkladem o historii
chmelařství v anglickém jazyce, sem tam obohaceným francouzským slovíčkem
- to vše ve svém vlastním stylu. Po prohlídce následovalo pozorování malého
žateckého orloje a pak již tak očekáváný teplý oběd.

Dále naše cesta vedla na Ranou, kde nás provedl náš
spolužák Jan Kudrna. Prošli jsme hangáry, dozvěděli se něco o letadlech a také
vybarvovali obrázky letounů podle vlastní fantazie. Ke konci našeho výletu se
začala obloha vyjasňovat a sluníčko hřálo. Díky tomu jsme si mohli skvěle prohlédnout
let kluzáku.

Po této přehlídce jsme se postupně rozutekli do
svých domovů na večeři. Náš večerní plán byl bowling. Celkem dobře jsme se
bavili, dohráli a poté se vydali na strastiplnou cestu zpět do středu města.
Cesta proběhla bez problémů. Možná hlavně proto, že jsme byli opravdu velká
skupina, na kterou by si jen tak někdo netroufnul. Každopádně jsme doprovodili
všechny domů a dojíždějící také v pořádku dorazili domů.

23.3. Praha

První výlet do Prahy začal na Malé straně procházkou
po Hradčanech. U Pražského hradu jsme si pak počkali na výměnu stráží. Mezitím
jsme objevovali zákoutí v okolí sídla prezidenta a také poslouchali
klasickou českou hudbu hranou pouličními umělci.

Poté jsme se vydali Nerudovou uličkou ke Karlově
mostu a dále směrem na Staroměstské náměstí. I když se po cestě vyskytly menší
komplikace, dorazili jsme až k orloji a náměstí plnému velikonočních
stánků. Vše bylo krásně barevně vyzdobeno a sluníčko svítilo.

Ale jelikož nás začínal trápit hlad, naše další
kroky vedly přes Prašnou bránu do nákupního centra Palladium. Zde jsme
poobědvali a dali si rozchod na nákupy. Po menších problémech
s dochvilností (hlavně francouzských dívek) jsme se poté vrátili zpět na
Staroměstské náměstí a shledali se s profesorkami. Pak již následovala cesta
k autobusu a jízda domů.

24.3.
Karlovy Vary

Čtvrtý den jsme navštívili Karlovy Vary. Procházka
po kolonádě se všem velmi líbila. Zvláštní pozornosti se dostalo termálním
pramenům. Ať už pro jejich teplotu, výšku anebo chuť. U největšího pramene jsme
si pak vychutnali sladkou lázeňskou oplatku.

Naše cesta pokračovala ke grandhotelu Pupp. Před ním
jsme si prohlédli destičky se jmény významných osobností, jenž tento hotel
navštívily. A tak se rozjela dlouhá debata o známých panovnících či hercích a
filmech, která pokračovala až k lanové dráze Diana.

Tam jsme zvolili trasu na Jelení skok, kde jsme
plánovali zůstat na oběd. A tak jsme se po vystoupení z lanovky vydali na cestu
lesíkem až malé hospůdce. Jídlo nás moc nenadchlo, ale zato jsme se sblížili
jak s francouzskými kamarády, tak i s našimi spolužáky z gymnázia.

Po obědě nastal čas, vydat se na cestu zpět dolů na
kolonádu. Teď již však po svých. Čekal nás sraz s profesorkami a následná
prohlídka muzea Jana Bechera. Tehdy jsme na vlastní kůži poznali, jak se
Francouzi umí loudat, a že ani omylem nehodlají pospíchat.

Když jsme tedy konečně dorazili do muzea, po chvíli čekání
začala sice krátká, ale dostačující a moc pěkná prohlídka. Zajímavé bylo, si
vlastnoručně osahat směs, ze které se vyrábí světoznámá Becherovka a také
sledovat celý proces výroby na vzorcích ve vystavených láhvích. Na konci nám
byl promítnut krátký film, při němž dospělí dostali na ochutnávku několik druhů
Becherovky.

Po opuštění promítacího sálu jsme pokračovali do
malých obchůdků se suvenýry. Zajímavé řešení a dekorace těchto prostor nás
přimělo k další debatě, teď spíše zeměpisné. Nakonec si (tuším, že
všichni) koupili zmrzlinu na cestu zpět k autobusu, jakožto sladké
zakončení krásného, ale také náročného výletu.

25.3.
Louny

Ve středu 25. března proběhlo uvítání francouzských
studentů a jejich doprovodu na gymnáziu a odpoledne i na lounské radnici.
Dopoledne strávili naši francouzští přátelé ve školních lavicích na určitých
předmětech - aby viděli, jak probíhají hodiny u nás v ČR.

Oběd byl tentokrát slavnostnější než obvykle -
odehrál se v restauraci U Radnice. Pak se celá skupina přesunula na
radnici, kde všechny uvítal starosta města Loun. Francouzi dostali od města také
malou pozornost na památku.           

Poté následovala návštěva lounského kostela sv.
Mikuláše. I přes nesčetné množství schodů jsme se vyškrábali nahoru na věž,
prohlédli si okolí, udělali několik fotek a zase jsme upalovali dolů. Ještě
prohlídka interiéru s impozantními varhany a čekala nás procházka po
Lounech. Naším návštěvníkům se Minigolf velmi zalíbil a tak jsme tam zašli na
večeři, chvíli poseděli a poté se rozešli domů.

26.3.
Terezín

Předposlední výlet byl do Terezína a Litoměřic.
Celým dnem se táhla poměrně ponurá nálada. Možná to bylo tématikou tohoto
výletu možná chladným počasím. Každopádně po projití Terezína a přilehlých
budov nálada ještě více klesla. Nejspíš na všechny dopadla únava
z předešlých dnů.

Tak se nakonec stalo, že Litoměřice nechtěl nikdo
procházet a zůstali jsme sedět v malebné hospůdce blízko autobusového
nádraží, odkud jsme měli odjíždět. Zkrátka strategické místo pro utahané lidi,
jimiž jsme v tu chvíli byli i my.

Dobře jsme se najedli a bavili. Někteří z nás
dokonce vyzkoušeli neobvyklé pochoutky například smaženou zmrzlinu. Obsluha byla
vstřícná a tak jsme se jen s těžkým srdcem vydávali zpět k autobusu.

Tento večer byl oproti těm ostatním poněkud
odpočinkový, takže jsme nasbírali síly na nadcházející poslední výlet do Prahy.

27.3.
Praha

V pátek jsem začali naše malé pražské dobrodružství
na Vyšehradě. Po prohlídce slavného hřbitova a obhlédnutí kostelu sv. Petra
naše cesta dále směřovala na Václavské náměstí, kde jsme poobědvali a dali si
opět rozchod na nákupy. Poté jsme šli opět na Staroměstské náměstí a pomáhali
tam našim francouzským kamarádům kde a co koupit jako suvenýry do Francie. To
opět zabralo pěknou dobu a tak jsme nakonec byli rádi, že jsme se shledali a
vydali se směrem k naší poslední pražské zastávce.

Jako završení tohoto dne v Praze jsme se
projeli na lodi po Vltavě. Jednou z výhod bylo, že jsme viděli místa,
která jsme za posledních pár dní navštívili, z jiného pohledu. A další
byla, že se nám vyjížďka protáhla až do doby, kdy padla tma. Měli jsme tedy
možnost vidět i večerní půvab pobřežní části Prahy - a hlavně v klidu a
s jídlem.

Poslední večer jsme se všichni sešli a smutnili.
Tedy měla to býti spíše oslava, ale kdo by nadšeně slavil konec něčeho tak
dobrého? Došlo k mnoha slibům a dohodám o vzájemném navštívení, tak
doufejme, že se aspoň některé z nich vyplní.

28.3.Odjezd

Poslední den byl poněkud chmurný. Nikdo se pořádně
nevyspal a navíc nám bylo smutno. Tento týden utekl velmi rychle, jak už to
zkrátka bývá. Dopoledne tedy proběhly poslední přípravy na odjez - balení
kufrů, předávání dárků a oboustranné poděkování.

Na letišti potom úplně finální loučení emocionálně
strhlo některé jedince natolik, že uronili i pár slz. Poslední obětí, loučení a
mávání...

Další skvělá zkušenost s francouzskými
vrstevníky a profesorkami, za kterou všichni naší paní profesorce děkujeme.

Amálie Hrdinová, septima