Rok 2012

Ve dnech 19.března až 1.dubna 2012 proběhl již 18. ročník výměnného pobytu v Montpellier, kterého se zúčastnila skupina 10  našich studentů. Díky partnerskému vztahu Gymnázia Václava Hlavatého a Lycée Joffre jsme mohli zdokonalit své jazykové schopnosti a poznat tamní život.

Naši cestu jsme zahájili dopoledne letem z Prahy do Paříže, kde jsme strávili krásné čtyři dny poznáváním poměrně velkého množství památek a významných míst.

 Byli jsme ubytováni v ubytovně BVJ v centru města v krásné historické Latinské čtvrti, kde se například nachází významná univerzita Sorbonna.

První den jsme zahájili prohlídkou Eiffelovy věže, kde jsme se pomocí výtahu mohli dostat až na její vrchol a pozorovat z 320 metrů město pod námi. Následovala procházka po noční Paříži.

Druhý den jsme navštívili Tuilerijské zahrady, které přiléhají k Louvru, pokračovali jsme na Place de la Concorde (Náměstí Svornosti), kterému uprostřed dominuje obelisk Luxor. Poté jsme se metrem dopravili do známé moderní čtvrti La Defénse, kde jsme strávili příjemné odpoledne obdivováním moderní architektury. Večer nás čekala projížďka s jednou z výletních lodí Bateau-mouche, které umožňují turistickou projížďku po Seině. Poté jsme se zcela znaveni vrátili na ubytovnu.

Po řádném odpočinku jsme se třetí den vypravili podívat na známé kulturní centrum „naruby“ Georges Pompidou a poté obdivovat rozsáhlé sbírky v muzeu Louvre, kde si určitě každý z nás nenechal ujít slavné dílo od Leonarda da Vinci Mona Lisa neboli La Joconde, jak jí Francouzi označují. Odpoledne následoval výšlap na pahorek, kde se rozkládá slavná čtvrť Montmartre. Mezi zdejší významné památky patří bazilika Sacré-Cœur, která je charakteristická svou bílou barvou, a také světoznámý francouzský kabaret Moulin Rouge. Večer jsme příjemně pojedli v restauraci, která nám poskytovala krásný večerní pohled na Sorbonnu.

Poslední den jsme se vydali na prohlídku slavné gotické katedrály z románu Viktora Huga Notre-Dame, která nám odhalila své půvabné prostory. Díky šarmu profesorky Krahulíkové se nám následně podařilo vniknout do prostor Sorbonny, kde jsme bohužel strávili jen pár minut, ale i tak to byl nezapomenutelný zážitek. Poté jsme navštívili Pantheon, v jehož kryptě se nacházejí slavní francouzští myslitelé a učenci- jako například Jean-Jacques Rousseau, Voltaire či Victor Hugo. Následoval návrat na ubytovnu a přesun na letiště Charles de Gaulle, odkud jsme odlétli směr Montpellier.

Na letišti už na nás netrpělivě čekaly rodiny s našimi korespondenty, kteří nás velice vřele přivítali a odvezli do našich nových rodin.

V Montpellier jsme strávili 10 dní. Samozřejmostí byla návštěva tamního Lycée Joffre, kde jsme měli hned následující den milé přivítání od ředitele školy a francouzských profesorů, kteří se na výměnném pobytu podíleli. Mohli jsme také zavítat do běžných vyučovacích hodin a poznat nejenom jiný styl výuky, ale i jiné zajímavé předměty, které se na našem gymnáziu nevyučují. Následující dny jsme trávili poznáváním Montpellier a dalších zajímavých míst, které se nacházely nedaleko od Montpellier, jako například všemi známý Avignon, který je proslavený nejen díky písničce o slavném mostu, ale i rozsáhlým Papežským palácem.  Dále Camargue, což je přirodní rezervace, která se nachází v deltě Rhony nebo městečko Arles, kde jsme navštívili amfiteátr a římské divadlo.

Montpellier se nachází přibližně 10 km od pobřeží, takže určitě nesmíme opomenout návštěvu pláží, kde jsme strávili dva příjemné pikniky.

Program byl pro nás velice pestrý a zajímavý. Večery jsme trávili v rodinách nebo s ostatními korespondenty, takže o zábavu jsme měli pořád postaráno.

Nepochybně jsme si odtud odvezli spoustu nových poznatků a zážitků, poznali jsme běžný život Francouzů, jejich světoznámou gastronomii a spoustu dalších věcí, které se nám při výuce jazyka budou nepochybně hodit.

Určitě se moc těšíme, až nás naši francouzští kamarádi navštíví v Lounech a doufáme, že se jim zde bude líbit stejně jako nám u nich.

Na závěr bychom chtěli poděkovat PhDr. Martině Krahulíkové, díky které je tento výměnný pobyt možný absolvovat a díky kterému můžeme rozvíjet své znalosti a dovednosti ve francouzském jazyce.

Děkujeme

Stáže a měsíční studijní pobyty ve Francii pro naše nejlepší maturanty - LIONS 2012

Měsíc snů

Letošní červenec se pro mě stal jedním z nejlepších měsíců v mém dosavadním životě. Byla jsem součástí nezapomenutelné stáže ve Francii, která je pořádaná francouzskou organizací Lions Clubs de France. Pouhých 30 dní stačilo k tomu, abych se zamilovala do Francie, zdokonalila cizí jazyk, poznala spoustu nových přátel, ale především k tomu, abych přehodnotila svůj pohled na svět.

Celé dobrodružství začalo 1. července v malém městečku Athis-Mons nedaleko Paříže. Tam se sešlo všech 180 stážistů z celého světa. Během prvních 3 dnů jsme si prohlíželi nejkrásnější místa Paříže a postupně se mezi sebou seznamovali. Poté nastalo slavnostní ukončení pobytu v Athis-Mons a zároveň oficiální zahájení samotné stáže, tzv. fête d’ouverture. Při této slavnosti předvedla každá národnost svůj tradiční kostým a typický tanec.

Následující den se všichni účastníci rozdělili do 6 tématických center rozmístěných po celé zemi. Já jsem pokračovala se svojí skupinou CIFC směrem do malého pobřežního městečka La Baule. Naše cesta tam však byla poněkud složitější. První zastávku jsme udělali ve městě Le Mans, kde jsme měli možnost prohlédnout si slavný automobilový okruh a také krásy historického centra. Ubytování bylo zajištěno v rodinách, u kterých se všem stážistům dostalo vřelého přijetí. Po dvou dnech jsme pokračovali do malého městečka Angers, kde jsme se zdrželi v místní rodinách pouze na 1 noc. Odpoledne jsme strávili v nádherném nově vybudovaném (nejen) květinovém areálu Terra Botanica. Následující den jsme již bez zastávky dojeli do našeho „domova“ v La Baule. Ihned si nás vyzvedli rodiny, se kterými jsme měli strávit 5 dní. Všichni si nás doslova hýčkali, podnikali jsme různé výlety, chutnali místní speciality, apod. Velmi těžce jsme se po těchto idylických časech přesouvali do ubytovacích prostor místního lycea Grand Air. Nicméně tím začala další úžasná etapa našeho pobytu. Bydleli jsme ve dvoulůžkových pokojích, ale nikdy dva lidé mluvící stejným mateřským jazykem společně. Po dobu necelých tří týdnů mi na pokoji tudíž dělala společnost kamarádka z Indie. Soužití všech probíhalo bez problému, každý den jsme měli dopoledne výuku literatury a hudby a po obědě následovali výlety do okolí, poznávání města a pláže,  popřípadě konference. Každý večer byl zakončen prezentací různých zemí. Jen tak pro zajímavost - během celé stáže jsme navštívili například přílivový ostrov le Mont-Saint-Michel, užili jsme si lodní výlet a na dva víkendy jsme odjeli také do měst Rennes a Vannes, kde jsme byli opět ubytováni ve velmi pohostinných rodinách.

A tak měsíc, který byl plný milých překvapení, utekl jako voda. Vše jsme zakončili závěrečným představením, které jsme nacvičovali delší dobu předem. Hlavní téma bylo na první pohled všední, ale ve skutečnosti velmi zajímavé – lidská hloupost. Každý se na celé slavnosti nějak podílel, program se skládal ze zpívání, divadelních scének a tance. Onen večer, kdy se odehrával tzv. fête de clôture, jsme si uvědomili, že jsme opravdu u konce. U konce stáže, ale na začátku našich přátelství, která budou nejspíš trvat po celý život.             Loučení bylo opravdu těžké, slzám se neubránil opravdu nikdo. Na druhou stranu byli všichni plni naděje, že se opět brzy shledáme, ať už ve Francii nebo někde jinde ve světě. Přesně s těmito pocity jsme odjížděli domů, ale ještě navíc obohaceni novými zkušenostmi a neuvěřitelným množstvím zážitků, které nám z paměti nikdo nevymaže.

Markéta Stolínová

Pro někoho byl  1.červenec, začátek prázdnin, tím dlouho očekávaným dnem, pro mě a moje dvě další spolužačky to byl den D, aneb odjezd do země vína a sýru, Francie. Zde jsme měly strávit přibližně jeden měsíc na stáži, což byla pro nás jedinečná příležitost, jak si zdokonalit jazyk a poznat partu skvělých lidí. Ze začátku jsme prožívaly smíšené pocity, protože po třech společně strávených dnech v Paříži, jsme se každá měla rozjet do jednoho z 6 center rozmístěných po celé Francii. Zde jsme pak už byly odkázany jen a jen samy na sebe, jelikož jsme každá byla ve svém centru jako jediný zástupce z České republiky. V mé skupině se sešlo 28 stážistů z celkem 17 zemí a společně jsme odjeli na jih do Toulouse neboli Růžového města. Naše centru CIFE bylo zaměřeno na životní prostředí a stálý rozvoj, avšak během celé stáže jsme se věnovali i dalším zajímavým tématům. Ihned po příjezdu jsme byli mile překvapeni. Byl pro nás přichystaný malebný zámek ROUAIX a po krátkém zabydlení jsme byli pozváni na zahradu, kde na nás čekalo překvapení v podobě DJe a uvítací párty. Následující dny byly plné krásně strávených chvil a poznávaní nových kultur, především té francouzské, avšak i plné vyčerpáni a únavy, jelikož program byl opravdu bohatý. V průběhu tří týdnů jsme navštívili různá zákoutí jižní Francie, od staré pevnosti Carcassonne až po horskou vesničku na hranicích se Španělskem. Absolvovali jsme i několik prohlídek tamějších farem např. kachní, býčí a opravdu mnoho vinných sklípků s tradiční závěrečnou degustací nejrůznějších druhů těch nejlepších francouzských vín. Denně jsme byli přivítáni na radnicích v okolních městech a vesničkách, kde jsme měli možnost se zúčastnit různých diskuzí a konferencí zaměřených právě na témata našeho centra. Třítýdenní stáž utekla jako voda a před námi byl už jen poslední večírek tzv. FÊTE DE CLOTURE, na který bylo pozváno mnoho lidí z LIONS CLUBU, kteří se velkou měrou podíleli na zajištění našeho pobytu a díky kterým jsme tuto možnost vůbec získali. Právě pro ně jsme se snažili připravit zajímavý večer s jednotlivými představeními charakterizující naše rodné země. Abychom ještě více symbolizovali naše společné přátelství, podíleli jsme se všichni na různých vystoupeních. Já jsem měla možnost zatancovat si tradiční indický tanec a i se na chvíli přenést do Brazílie na karneval v Riu. Po tomto opravdu nezapomenutelném večírku nastal den loučení a náš odjezd do francouzských rodin, které nás hostily ještě další týden. Nikdo z nás si na začátku nedokázal představit, že loučení bude tak těžké…A bylo ještě těžší. Rozloučili jsme se se slzami a s nadějí, že se jednoho dne všichni zase setkáme, ale přece jen některé vzdálenosti nejsou tak snadno překonatelné. Následující týden jsem strávila spolu s dvěma kamarádkami z Polska v ,,naší“ nové rodině, se kterou jsme podnikali další výlety do okolí. Dokonce jsme se i vykoupali ve Středozemním moři a každý večer jsme měli rodinnou večeři, která po zvyku Francouzů trvala i přes 3 hodiny a obsahovala několik chodů. Tento týden byl tou nejlepší možností, jak na vlastní kůži zažít život opravdové francouzské rodiny. Myslím, že můžu říct, že jsme získali naši druhou rodinu, kde jsme kdykoliv vítány. Den odletu byl tu a my jsme odlítaly s neuvěřitelně mnoho zážitky a vzpomínkami na celou Francii. Na závěr bych chtěla moc a moc poděkovat naší paní profesorce Martině Krahulíkové za to, že nám dala tuto jedinečnou možnost. Děkujeme!

Michaela Friedlová

L’expérience inoubliable!

Škola skončila, první červenec se blížil a já byla stále více nervóznější, neboť jsem se měla vydat na svou životně první stáž. Pocity před odjezdem byly velice smíšené. Nedokázala jsem si vůbec představit, co mě vlastně čeká. Nakonec se však ukázalo, že obavy byly zbytečné a že jsem měla před sebou úžasný měsíc prázdnin. Pro svůj pobyt jsem si vybrala tzv. CIFP, tedy centrum zaměřené na „patrimoine“ – kulturní dědictví.

V prvních třech dnech jsme dostali čas, abychom ztratili stud a začali si pořádně užívat spolu s dalšími 200 stážisty. Ubytovaní jsme byli v malém městečku Athis-Mons. Náplní těchto dnů byla návštěva hlavních památek Paříže a samozřejmě poznávání nových přátel. Poslední, tedy třetí večer nás čekalo tzv. „soirée d’ouverture“ neboli zahajovací večer. Každá země s různým počtem reprezentantů si musela připravit krátké představení v podobě národního tance či písničky. Přehlídka to byla famózní a neuvěřitelně různorodá.

Po skončení večera však následovalo loučení, tedy alespoň pro naše centrum, neboť jsme stáž zahajovali týdnem v hostitelských rodinách. Ty si nás vyzvedly ještě ten večer a odvezly do svých domovů.

K tomuto úžasnému týdnu, který následoval, nemám téměř slov. Má skvělá rodinka Arniaud pro mě udělala opravdu první poslední tak, abych si pobyt ve Francii, co nejvíce užila. Trávili jsme společně čas od rána do večera. Navštívili různá zajímavá místa, památky a ochutnali snad vše z typické francouzské gastronomie. Bohužel, týden utekl jako voda a byl tu okamžik říci si „au revoir“. Všichni jsme plakali, protože přesto, že šlo jen o týden, cítila jsem se jako člen rodiny a mí noví rodiče to tak také vnímali. Nicméně jsem věděla, že tohle setkání nemůže být poslední.

Následovalo však nové dobrodružství v podobě tří týdnů s 25 novými přáteli z 18 různých zemí. Jak jsem již psala na začátku, program byl zaměřený na kulturu Francie, tudíž po celou dobu nás nečekalo nic jiného než návštěvy chrámů, kostelů, hradů, měst, ale i radnic, senátu nebo třeba centra pro výchovu psovodů. Nebyla to však jen zábava, ale také povinnost. Naším úkolem bylo, na všech těchto místech, reprezentovat frankofonii jako takovou. Například na národní svátek 14. července jsme se museli naučit Marseillaisu – francouzskou národní hymnu a také hymnu centra frankofonie. Následně naší poctou bylo, že jsme mohli zpívat přímo pod Vítězným obloukem. Každý den byl pak zakončený prezentací vždy jedné nebo dvou zemí stážistů našeho centra. Celou stáž bylo však potřeba zakončit velkolepěji. Proto jsme již pár dní předem připravovali celovečerní představení. Vytvořili jsme několik skupinek různých národů a snažili se navzájem naučit tanec typický pro danou zemi. Vše se opravdu vydařilo.

Závěrem bych chtěla říct, že mi tato zkušenost dala opravdu mnoho. Člověk pozná spoustu nových přátel z různých koutů světa, různých typů lidí a naučí se respektovat odlišné kultury. A alespoň na chvíli se stanete součástí i té francouzské. A to vše doprovázené překrásným francouzským jazykem jako lingua franca.

Aneta Jirásková